Už je to nějaký týden po svatém Jiří, kdy měli vylézat z děr hadi a štíři. A vylézali, leckdo si už jistě všiml na slunných místech zahrady slepýšů. Ti jsou například zahradě prospěšní, protože pojídají mladé slimáky.
A co mravenci? Sice asi unikají pozornosti, ale stačí se podívat pod kameny, a hle, zde jsou. Kameny totiž slunko zahřívá a v nich naakumulované teplo mravenci využívají jako zdroj pro inkubátory pro své kukly. Mravenci, a kolik je jich druhů, do zahrady patří, ale nemusí jich být zase tolik, zejména ne tam, kde se počítá s tím, že se bude sedět či ležet v trávě. Stačí ale kameny odklopit a mravenci se odstěhují, i kukly si odnesou.
Ovšem do domu, tak tam opravdu nepatří. A přesto se zde občas v průvodu objeví, pronikají škvírou okolo okna, anebo se náhle odněkud začnou rojit. Například v podkroví nebo za dveřmi. Zde asi nezbude než použít nějaký „nástroj“, který je z domu vykáže. Já nedám dopustit na takovou specialitku, mravenčí bufet, která sestává z mističky a tekutiny, kterou mravenci slížou, odnesou si do hnízda a pak se odeberou, eufemisticky řečeno, do místa, ze kterého „již není návratu“.
Je dobré výskyt mravenců monitorovat a jejich výskyt tlumit. Nicméně v zahradě svou funkci mají. Už jste někdy viděli, jak pták rozprostře nad mraveništěm křídla a nechá mravence, aby mu v peří provedli „hygienu“? A třeba takový špaček, ten mravence chytí a potírá si jím letky. Lapený hmyz zřejmě vylučuje kyselinu mravenčí, která ptáka zbavuje vnějších parazitů. Že bych to také zkusil? Jako repelent. Možná…
Autor: Josef Duben
