Části rostlin, jak to zní jednoduše, ale jak snadno se plete kořen s oddenkem, stvol se stéblem a podobně. Následující výčet se to snaží poněkud zpřehlednit.
A není špatné připomenout, že když se mluví výsevu, znamená to vysévat semena.
Zatímco výsadba se jednoznačně týká sazenic, ať už se mluví o rostlinách, jahodách či o stromech.
Zapeklitou se může zdát cibule. Sází se, nebo se vysévá? Tam se hodí oboje, podle toho, zda se pracuje se semínky, nebo s cibulkou sazečkou. A je to!
Části rostlin
kořeny – podzemní část rostliny, drží ji v zemi a jejich prostřednictvím rostliny přijímají výživu
oddenek – (podzemní stonek) je část rostliny, která roste pod zemí. Uchovává zásobní látky a některé rostliny se tak pod zemí rozšiřují, např. traviny, bambus, a hlavně úporné plevele, pýr, bršlice kozí noha apod.)
stonek – nadzemní část bylin
lodyha – nadzemní nedřevnatý listnatý stonek bylin
stvol – nadzemní nedřevnatý stonek bez listů
stéblo – nedřevnatý stonek s kolínky (trávy, obilí)
šlahouny – dlouhé výhony, které vyrůstají z trsu (např. jahodníku) a tvoří se na nich nové rostlinky
vlky – bujně rostoucí výhony, většinou nerozvětvené, zejména u ovocných stromů, které stromy vysilují a zahušťují, je třeba je odstraňovat
fazochy – výhony, které se vytvářejí v paždí listů (vinná réva, rajčata) a je třeba je průběžně odstraňovat
srdíčko – střed rostliny, mladé nerozvinuté listy – jahody, salát
pupeny – mohou být listové, květní nebo smíšené. Na konci výhonu nebo stonku jsou pupeny terminální, pupeny postranní jsou níže na stonku. Spící pupeny vyrůstají v paždí listů, probudí se při zkrácení postranních výhonů.
Kdy rostliny spí a kdy bdí? A jak se to pozná?
vegetační období – doba, kdy rostliny vzejdou nebo vyraší a rostou. Trvá, dokud neodumřou nadzemní části nebo neopadají listy. Výjimkou jsou stálezelené dřeviny a jehličnany, které vypadají stále stejně.
vegetační klid – rostliny nerostou, látková výměna probíhá zpomaleně, u dřevin je nejmenší průtok mízy
rychlení – rostliny se nutí k vegetaci a kvetení v době vegetačního klidu (nejčastěji cibuloviny – narcisy, hyacinty)
Výsev a výsadba
klíčivost – schopnost semen vyklíčit, důležité je stáří semen a podmínky klíčení
výsev – vysévají se semena
přímý výsev – semena se vysévají přímo na záhon (ředkvičky, mrkev, travní semena, mnoho letniček)
přepichování (pikýrování) – rozsazování malých rostlinek na větší vzdálenost, v době kdy vytvářejí první pravé listy.
jednocení – odstranění přebytečných rostlin na záhonu (po přímém výsevu)
předpěstování – výsev do pařeniště či skleníku, s cílem vypěstovat sazenice (sadbu)
výsadba – vysazují se rostliny, dřeviny, předpěstovaná sadba
spon – vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami v řádku i mezi řádky.
trojspon – výsev či výsadba do trojúhelníku
čtyřspon – výsev či výsadba do čtverce
hnízdová výsadba (výsev) – na jedno místo se vysadí více rostlin nebo vyseje více semen
Pokračování příště…….
Autor: Zuzana Pavelková