Medvědí česnek, místně též zvaný česnek lesní, se u nás ve vlhčích listnatých lesích a lužních oblastech vyskytuje dosti hojně, a ve dvou poddruzích. V Čechách bývá častější česnek medvědí pravý, na Moravě zase česnek medvědí ukrajinský.
Cibulky se začínají probouzet koncem února a brzy se objeví přízemní řapíkaté listy. Koncem dubna se objevují první květy. Tehdy se dá rozpoznat, o jaký druh se jedná. Medvědí česnek pravý má květní stopky drsné, a ten ukrajinský hladké. A právě to je pravá chvíle ke sběru natě.
Česnek medvědí se používá jako léčivka na snížení tlaku či při trávicích potížích, ničí též střevní parazity. V kuchyni pak je velmi oblíbenou jarní zelenou přísadou do polévek, omáček či pomazánek.
Avšak pozor na přírodní rezervace, v nich je sběr jakýchkoli rostlin přísně zakázán, a to se týká i medvědího česneku.
Výhodou je, že se medvědí česnek dá pěstovat i na zahradě, vyniká totiž také skvělým nektarem, což potěší zejména včely, a potažmo i včelaře.
A jak se pěstuje? Potřebuje vlhčí prostředí s kyselejší půdou. Dá se pěstovat ze semínek, ideální čas na přímý výsev je od října do března. Anebo z cibulek, ty se vysazují počátkem září, stejně jako jiné cibuloviny.
A proč se jmenuje medvědí?
Traduje se, že si jeho cibulky vyhrabávají medvědi, hned jak se proberou ze zimního spánku a vylezou z brlohu.
Autor: Zuzana Pavelková