Samozřejmě, že je-li něco nevypočitatelné, tak s jednoduchou matematikou člověk opravdu nevystačí. Ale když to zkusíme s výpočtem pravděpodobnosti, dostaneme se na pevnější půdu. A s tím mohou pomoci staré pranostiky, jako například ta, že o tzv. ledových mužích, Pankráci, Serváci a Bonifácovi mohou uhodit mrazy, nebo že když na Medarda začne pršet, může to vydržet až 40 dní.
Nu a zkušenost také říká, že z velkého horka jsou bouřky a ty může provázet krupobití. Každým rokem někde zahřmí a spustí se z nebe proudy krup. Letos se takové nadělení opět dostalo až do hlavních zpráv, zejména těch 20 cm krup v Hořovicích a Komárově. Ale už není tak obvyklé, že se do tří dnů kroupy spustí prakticky ve stejném místě.
Jak se bránit takové pohromě, o níž se dá opravdu říct, že je prakticky nevypočitatelná? Těžko. Jarní výsadbu je možné pozdržet a sázet opravdu až po 15. květnu (po oněch ledových mužích), ale jak počítat s kroupami a přívalovými dešti, což bývá doprovázeno i velkými vichry?
Přesto je možné poradit. Pokud jde o křehčí rostliny, jako salát, rajčata, jahody, tak na místech, kde to dovede pěkně zabouřit (zeptejte se pamětníků), zakládat záhony na chráněnějších místech. Především od západu a od severu, odsud jdou totiž pohromy nejčastěji. I když, kroupy přicházejí často ze všech stran. Dobré je, když křehčí kultury jsou i částečně stíněny velkými stromy. A to se hodí i v letních parnech.
Autor: Josef Duben