Když se hovoří o ptácích na zahradě, tak především o ptáčcích zpěváčcích, které každý rád vidí. Však také je proč. Zjara krásně zpívají, ale pak jsou velmi užiteční, zejména když krmí mláďata.
Hmyzožraví samozřejmě pořád loví hmyz a jeho vývojová stádia, tj. různé larvy. Jenže i ti zrnožraví nosí ptáčatům „maso“. Živočišná bílkovina je pro růst potřeba! I my lidé přece víme, že děti potřebují ke zdárnému růstu mléko, maso, sýry a vejce.
A když se celou zimu na zahradě přikrmuje, tak se zde ptáci drží. Ale nyní jsou ke spatření i ti, co do krmítek moc nezavítají, nebo u nás přes zimu vůbec nejsou. Různé pěnice, nebo špačci. Právě na jaře, než se mu zalíbí třešně, špačka vítejme. Kolik velkých housenek nebo larev z trávníku nasbírá! Je možné spatřit také konipasy, sedmihlásky, rehky, a jejich hbitý útok na proletující hmyz!
Výše zmínění holubi se na zahradě objevují jen zřídka, tedy naštěstí. Protože takové polařící hejnko dovede záhony pěkně spást. Na větších plochách za vesnicí, na polích anebo i v městském parku se holubi objevují častěji. Bývají pospolu, divocí i domácí. Zaletují leckdy daleko, hledají, kde by se napásli. Vyhledávají seménka a mladé lístky rostlin. Usedají na volné plochy, kde se cítí bezpečně, kde na ně nikdo nezaútočí. Ale kdo má na zahradě vysoké stromy, ten nemusí mít obavu, že u něj holubí hejno přistane.
Autor: Josef Duben