Žádné překvapení se nekonalo. Vánoce byly bez sněhu, což nevadilo motoristům, ale ani příroda zkrátka nepřišla, neboť i zapršelo. A když občas i vykouklo slunko, dalo se vyrazit na procházku po víceméně suchých cestách a trochu vyběhat přebytečnou energii načerpanou ze štědrovečerního smaženého kapříka a bramborového salátu či z pěkně vypečené husy se zelím na Štěpána.
To ale zase není tak špatná záminka k procházce, ne? Je možné se procházet mezi zahradami, podívat se sousedům přes plot, nikde žádné listy, všechno je dobře vidět. A ještě si to okukování člověk krásně omluví, není jen tak zvědavý, hledá inspiraci, co by mohl se zahradou provádět, vždyť to chce začít hned na jaře.
Ovšem pozor, zejména při tom zírání! Mezi listy se na cestičce může skrývat nevábný psí exkrement. A tohle bohužel není laciný vtip, to jsem si nevymyslel. To se nám totiž právě stalo na procházce, ale naštěstí před obědem, takže jsme se snadno dokázali ohnout a z bot si hovniska klacíkem nesnadno vyšťourat. Na uříznutí větvičky a její úpravu posloužil nůž. Ano, na procházku vždy s nožem.
Pěkné vykročení do nového roku!
Josef Duben