Při zaplétání mladých výhonů plaménku, neboli klematisu, do konstrukce, se mi „podařilo“ několik hlavních nalomit. Co nalomit, téměř úplně zlomit. Čekal jsem od ženy důraznou výtku, že jsem nepočkal a že ve dvou by nám to, jako spousta jiných věcí, šlo lépe. Nu, radost sice neměla, ale pravila, že klematis má zázračnou schopnost se zhojit a růst v pohodě dál. Po čtrnácti dnech mohu potvrdit, že měla skoro pravdu. Dva výhony se zmátořily, třetí uschl.
Klematis je houževnatá popínavka, jejíž kmínky dovedou odolávat riziku poškození či zlomení. Ale neříkám to proto, aby to někdo zkoušel. Spíš pro útěchu, kdyby se to také někomu přihodilo, tak aby věděl, že netřeba hned výhon ustřihnout, lepší je dát i nalomenému šanci.
Ještě dodatek, pozor na názvosloví, latinsky Clematis, počeštěně klematis, má správný český název plamének a někdy se to, zvláště grafikům, kteří vybírají k článkům obrázky, může splést s floxem (latinsky Phlox), a to je správně česky plaménka. A kdo by se jim divil?
Autor: Josef Duben