Ve vrcholném jaru, když všechno tak bujně roste, je hodně organického odpadu, a není to jen posekaná tráva, ale i větvičky z ostříhaného živého plotu, nemluvě o stálých „komponentech“, tedy slupkách a okrojcích zeleniny, ovoce. A kam s tím vším? Na tuto řečnickou otázku dovede skoro každý odpovědět, že do kompostu. To ano, to je pravda, ale kde vzít zeminu na zasýpání?
Těch několik krtin, i když se krtek snaží, to je málo. V posledních dnech však leckde pěkně zapršelo, ale někde tak, že to vzalo půdu ze špatně obhospodařovaných polí… Nu, a zde je šance, například zajet si k příkopu u silnice, který je plný ornice. Anebo k místní vodoteči, když voda opadla, zůstal ve svažitých březích nebo v místech, kde se voda vylila, nános splavené půdy. Nejčastěji kolem brodu nebo v místě meandru.
Zde tedy má majitel zahrady šanci zabránit tomu, aby splavená půda příště neodtekla potokem a řekou dále za hranice a třeba až do moře. Na agrolesnickém semináři, který se konal letos desátého května v parlamentu, řekl Radim Vácha, ředitel Výzkumného stavu meliorací a ochrany půd, že ročně z ČR „odtéká“ asi 21 miliónů tun zeminy. Takto by bylo možné zachránit aspoň trochu z té splavené a již prakticky ztracené ornice.
Autor: Josef Duben