Poselství velikonoční je pro majitele zahrady toto: Každý rok je příležitost si ověřit, že ať jsou zima a mráz jakékoli, nikdy nezmrzne všechno. Vždycky dojde k zázračnému vzkříšení. Alespoň něčeho.
Před lety, právě o Velikonocích, měla dcera u nás na návštěvě, v rámci studentské výměny, italské sourozence z jižní Itálie. Byli naprosto zkrušeni naší hnědou krajinou. Ano, tehdy byly Velikonoce hodně brzy. A ta spící krajina je překvapila snad ještě víc než pomlázky. Nikde žádná zeleň, žádné květy, a přesto to byly stejné Velikonoce jako u nich.
Jenže pak stačí několik týdnů, a je všechno jinak. Je to tak rychlé! Najednou člověk neví, co dřív. Rozvážet kompost, přesazovat, zalévat, ještě něco ustřihnout, či uříznout. Zde však pozor, nyní, v dubnu, již ovocné stromy neřezat. Nestihlo-li se to v březnu, tak počkat na letní řez. U ořešáků je možný řez jarní, ale až budou někdy v květnu letorosty s prvními listy tak pět až deset centimetrů dlouhými. Inu, všechno má svůj čas.
Autor: Josef Duben