Kdo má termokompostér a plnil ho celý loňský rok, a zacházel s ním správně, může letos už mít kompost použitelný. Ne sice celý obsah, ale spodní polovina by už měla být dobrá. Právě termokompostér zrání urychluje.
Ovšem nelze si myslet, že se pod víko může naházet cokoli, hlavně to prolít, a ono to nějak uzraje. Občas zalít je potřeba, to ano, ale jen občas, zejména když se dá silnější vrstva suchého listí na podzim. Ale normálně by měla stačit přirozená vlhkost vkládaného materiálu. Trochu posekané trávy, pokud jde o listy, tak také raději posekané, zbytky zeleniny z kuchyně, slupky z ovoce, ale rozhodně ne slupky od banánů a citrusů! Vypletý plevel klidně, kávu z kávovaru také, koňský hnůj, ale třeba i drůbeží. Trus masožravců nikoli! To znamená ani psí ani kočičí (o lidském ani nemluvě!). Do kompostu také nepatří skořápky od vajec, opravdu se nerozloží.
Nezapomenout všechny vrstvy prosýpat zeminou. Pro odlehčení se hodí i trocha písku. Nyní na jaře, když se přesazují například přezimovavší muškáty, tak vyčerpanou zeminu z květináčů také vsypat do kompostu, aby kompostováním opět nabyla „sílu“.
Vraťme se ještě ke kontrole kompostéru. Nejšikovnější je odmontovat jednu či dvě stěny a použít spodní, zralou část, a horní, částečně již nazrálou nechat jako základ nového. Dolními dvířky se sice zralý kompost dá odebírat, ale zpravidla vznikne dutina, a než si celý obsah sedne, chvilku to trvá. Otevřením kompostu a jeho částečným promísením se zrání urychlí. A k tomu se skvěle hodí i urychlovací prostředek. Navíc není od věci nabídnout v kompostéru nové bydlení žížale nalezené při rytí záhonů. Bude se jí v něm líbit.
Autor: Josef Duben