Už byly na spadnutí. Ale já jsem si toho nevšiml. Naštěstí šla okolo má žena a pravila, zda si radši nechci vzít žebřík. Dal jsem na její radu, jako již mnohokrát. Vím totiž, že jí jde o zdraví mé duše i těla. Tentokrát šlo o tělo, speciálně o hlavu.
Oč vlastně šlo? Máme dům porostlý přísavníkem, který se trochu moc natáhl, až ke starým parohům, které jsem zavěsil k radosti v okolí hnízdících ptáčků nade dveře do kůlny. Ti se z paroží rádi rozhlížejí. Jenže přísavník začal parohy trochu moc ovíjet, což se mi nelíbilo, ustřihl jsem tři větve, tedy spíš ty přísavníkové liány s přísavkami, a myslel jsem si, že za ně od země jenom trhnu a bude hned hotovo. No a v ten moment mohlo být spíš zle.
Takže jsem si radši přinesl hliníkové štafličky a dokončil započaté dílo bez úhony.
Autor: Josef Duben