Skoro takto by mohl zareagovat po letošních jarních kroupách majitel zahrádky při pohledu na holé záhony. A že taková místa byla. Sotva se jarní výsevy hrášku, petržele, či jiných rostlin začaly natahovat ke světlu, byly utlučeny kroupami.
Podobně leckdes dopadly i sazenice. Zalitoval jsem jednoho známého, který na dotaz, co pondělní kroupy, a jak se má zahrádka, pravil, že kdyby byl trochu pomalejší, tak docela dobře. Dopoledne totiž vysadil pěkné sazeničky rajčat a navečer… sklizeno.
Je to smutné, ale ještě je čas to zkusit ještě jednou. Jsme přece na začátku vegetace. A pokud zase nenastane nějaká pohroma, lze využít síly jarního slunka a vysít i vysadit znovu. Ještě je možné vysít hrášek, salát, ředkvičky, do léta je den přece jen ještě kratší a hrášek, salát i ředkvičky, všechno bude křehké. A vysadit rajčata, ta přece plodí až do podzimu, ta to také stihnou.
Už teď se ale zdá, že v létě nastanou pěkná vedra a slunce dovede pěkně pálit, proto je dobré včas myslet na zastínění. Nejlepší je přirozené, jinými rostlinami, stromy, lze využít plachet, nebo rohoží, pokud je na co je vypnout, či upevnit. A počítat i s možností, že je vezme vítr.
Nejjednodušší je mít pouze trávník, a s ničím se nepeklovat, řekne si leckdo! Ale i zde je potřeba počítat s doséváním, zaléváním, prohrabáváním a pletím. I trávník dá práci! A když jsou vedra, tak nezastíněný trávník nepěkně hnědne a vypaluje se. To jistě potvrdí každý „trávníkář“. Potvrdí, ale co s tím, to moc neporadí.
Autor: Josef Duben