Drobné plevele, které se v trávníku různě plazí, jako jetelíčky, či se krčí jako sedmikrásky, pokud jich tedy není extra moc, není třeba plít. Právě více druhů rostlin v trávníku vytváří dojem přirozeného porostu. Nic se ale nemusí přehánět.
Takové pampelišky či jitrocel, nemluvě o kokošce, ty dovedou trávník pěkně umořit. Přízemní růžice listů vylehávají trávník a při masivním zapojení tráva prakticky vymizí. Je možné použít herbicidů, existují speciální na dvouděložné rostliny (trávy jsou jednoděložné), ale při občasném pletí na ně vůbec nemusí dojít.
Aby se trávník pletím nerozryl, existují speciální plecí nože či rycí lopatky. Ty používali již pastýři ovcí na vyrývání kůlových kořenů bodláků. Kdo navštívil betlém v mírně podživotní velikosti v kostele Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí na pražských Hradčanech, mohl si všimnout, že pastýři třímají hole zakončené takovým skoro jako obloukovým dlátkem, tak to je ono.
Dnes se dají koupit malé speciální rycí lopatky s mírně zpět prohnutým ostřím, které se snadno nasadí pod přízemní růžicí plevelu a kořen přetne.
Autor: Josef Duben