Jak pěkně se to sedí na zahradě, jen tak na slunci nebo pod slunečníkem, třeba i u bazénu, anebo pod střechou na zápraží, když zrovna sprchne… Ovšem dlouho to člověk nevydrží, za chvíli jej tlačí křeslo, dostane hlad, žízeň.
A co si mají počít rostliny? Člověk po nich chce, aby pěkně vypadaly, kvetly, nesly užitek, tj. daly se i jíst, a měly by si umět poradit samy? Ano, dovedou. Podle biblického podobenství o liliích polních, které aniž nějak pracují, krásně vypadají. Tento příměr ale na zahradu nesedí. Zpravidla nepěstujeme divoce rostoucí opravdu skromné rostliny, ale vyšlechtěné kultivary okrasné i užitkové. A ty musejí „jíst“. Potřebují nejen zálivku, ale i hnojení! Hnojiv je celá řada. Organická, která působí dlouhodobě a lze je doporučit, protože pomáhají vytvářet humus a půda pak lépe drží vlhkost, a tak vůbec. Umělá hnojiva, také se jim někdy říká průmyslová, zase působí rychle, jenže také rychle „utečou“, tedy odtečou. Ty se hodí spíš pro rychlé přihnojení opravdu strádajícím rostlinám, nebo když jde o doplnění nějaké určité látky, která rostlinám chybí, například bóru, vápníku, železa, apod. Ale zde je dobré nechat si poradit od odborníka.
Ale rostliny nepotřebují jenom jíst, musí i dýchat. A nedýchají jenom prostřednictvím listů, ale i kořeny. Proto by se nemělo zapomínat na okopávání, tj. provzdušnění půdy.
Josef Duben