Obojí je správně. Kdo se trochu orientuje v zeměpisu, nebo si vzpomene na školní léta, uvědomí si, že Hokkaidó je jeden z japonských ostrovů, kromě Honšú, Kjúšú, Šikoku a dalších.
Nu a hokaido? To je název dýně, která už za pár posledních let zdomácněla na pultech obchodů ovocem a zeleninou. A podobně je tomu i na zahrádkách a dokonce i polích. Název opravdu pochází od japonského Hokkaidó, u nás však zdomácněl název s jedním k, hokaido. Tato chutná dýně pochází z dálného východu a nyní se úspěšně pěstuje v celém našem západním světě, včetně Ameriky.
Velkou výhodou je, že se před kuchyňskou úpravou neloupe, stačí nakrájet na dílky nebo srpečky, záleží na vkusu, a grilovat nebo péct v troubě. Ovšem musí se předem vyjmout vnitřek se semeny. A co pak? Pak se jí jako příloha nebo se dělá skvělá polévka. Buď mixovaná, tedy polévka-krém, nebo s kousky. Já tedy radši s kousky.
Pěstování této módní dýně hokaido je docela snadné. Stačí najít na zahradě teplé trochu chráněné místo, dobrou půdu, zalévat a počítat, že rostliny by měly být od sebe tak na metr, aby měly prostor. Letos jsou tyto dýně velmi dobré, šťavnaté, patrně díky přiměřeným pravidelným srážkám.
Další výhodou je, že se hokaida dají dobře skladovat do pozdního podzimu, či začátku zimy. V chladnější a méně osvětlené místnosti. Třeba na skříni, kde i vyniknou jako zajímavý artefakt. Chce to ale sledovat, zda se v místě nějakého drobného poranění nekazí.
Autor: Josef Duben