Všechny rostliny potřebují pro zdravý růst a vývin základní živiny. Proto je důležité před setím či sázením půdu obohatit, nejlépe zapracováním kompostu. Rostliny pak přijímají z půdy živiny, tedy soli, rozpuštěné ve vodě. Ale když se původní zásoba vyčerpá, pak je nezbytné hnojit.
V březnu je potřeba přihnojit téměř všechno. Listnaté i popínavé dřeviny, živé ploty, konifery, ovocné stromy i bobuloviny (rybízy, angrešty apod.), růže, trvalky i cibuloviny, zeleninu. Ale i azalky, hortenzie a rododendrony. Ke stromům a keřům stačí přihrnout kompost, jinde je lepší hnojivo, raději organické, které je však třeba dávkovat podle doporučení na obalu. Pro růže a konifery jsou nejvhodnější hnojiva speciální, ale nejdůležitější to je u rostlin kyselomilných, jako jsou rododendrony, hortenzie či azalky. Jen trávník a jahodníky postačí hnojit až v dubnu.
Ale proč je tak nutné hnojit rostliny na zahradě, když ty v přírodě rostou jen tak? Kdepak, jen tak nerostou, ale získávají živiny ze spadaného tlejícího listí, opadaných květů apod., tedy z biologického odpadu rozkládaného pomocí půdních mikroorganismů. Jenže v sadech, parcích a zahradách se biologický odpad nenechává ležet, nebyl by příliš vzhledný, a proto tam rostoucí šlechtěné rostliny je nutno hnojit, vždyť se od nich ještě ke všemu očekává vydatná plodnost či bohaté kvetení.
A co takhle hnojit hnojem?
Ten se k rostlinám přímo přidávat nedá, zejména ne ten čerstvý, spálil by je. Uleželý se dá zapravit do půdy, ale raději na podzim, při rytí záhonů, a jen v menším množství, jinak je v půdě příliš dusíku, a rostliny špatně vyzrávají. Hnůj se však výborně hodí jako základ pařeniště či přídavek do kompostu, k rostlinám se pak dostane až v podobě kompostu, který se k nim může přidávat právě teď v březnu.
Autor: Zuzana Pavelková