Sejít ze značené stezky ve volné přírodě, to může znamenat riziko napadení klíšťaty, komáry, muchničkami, mouchami a různým jiným hmyzem! Prozradím krutou pravdu, to napadení hrozí i na značené stezce.
Ale na zahradě, za plotem, tam je dozajista situace zcela jiná. Zde je zdrávo a bezpečno. Doopravdy? Jistě o něco více než v lese. Kde se totiž pravidelně seká trávník a zahrada je docela udržovaná, riziko klíšťat je podstatně nižší. Ale poletující hmyz najde cestu i sem a může kromě estetického zážitku, mám na mysli třeba motýly, způsobit pěkné problémy: mšice oslabují mladé rostliny, podobně puklice, larvy obdivovaných motýlů, housenky, ty všechno sežerou, a tak by se dalo pokračovat.
Ono to ale nemusí být tak zlé, když je zahrada hodně různorodá. Té stačí jen při masivním útoku pomoci nějakým šetrným ochranným prostředkem. Ale za běžného stavu si s problémy příroda poradí skoro sama. Každý hmyzí druh nebo jeho vývojové stadium má své nepřátele. Stačí se podívat do listoví nebo do podrostu a hle, je možné spatřit dravé brouky jako střevlíky nebo drabčíky, nebo dravé larvy slunéček sedmitečných, jak likvidují mšice, či třeba různé housenky.
Navíc se dá využít ochoty ptáků nebo hmyzích pomocníků a na zahradu je přilákat. Třeba tak, že se nechají v zahradě hustší keře, kde mohou ptáci dobře hnízdit, nebo někde nechat hromadu klestí, kde najdou domov larvy brouků.
Potom je potěšením pozorovat květy plné nejen včel ale i spousty čmeláků, pestřenek, páteříčků, motýlů a různých druhů slunéček.
Autor: Josef Duben