Celoročně zelené jsou pouze domy porostlé břečťanem, (Hedera helix). Břečťan je stále zelená rostlina s hlubokým kořenovým systémem a četnými přičepivými kořínky, díky nimž se může břečťan šplhat vzhůru. Kvete od července do září, na podzim bývá obsypán tmavě modrými bobulkami, které jsou pro lidi jedovaté, zato ptáci si na nich pochutnávají.
V břečťanu se často ukrývají drobní živočichové, například ještěrky či slepýši, a v horních patrech hnízdí drobné ptactvo.
A ten dům červený? Tak ten je porostlý přísavníkem. Pěstují se dva druhy – přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia), tzv. psí víno, a přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata). Často se to plete, a přitom je mezi nimi zásadní rozdíl.
Přísavník pětilistý neboli psí víno, nemá žádné pořádné přísavky, jen takové „ovíjivé prstíčky“, proto se hodí spíše na nižší konstrukce nebo ploty. Zato přísavník trojcípý se díky specifickým kulatým přísavným terčíkům udrží všude. Většinou se roubuje na podnož psího vína, a právě v této podobě se kupuje v zahradnictví.
Oba přísavníky jsou opadavé, ovšem jejich listy se nejprve na podzim zbarví krásně do červena. A když pak listy opadají, zůstanou na holých větvích spousty plodů, černých bobulek, na nichž si celou zimu pochutnávají ptáci.
Pro oba typy porostu však platí: nutno stříhat! Alespoň kolem okapů, oken a zavětrovacích lišt na střeše.
Autor: Zuzana Pavelková