Někdy ani ve vodovkách nebývá samostatně, a je potřeba smísit červenou s modrou. V přírodě není až tak častá, a když už, tak na květech, poněkud méně na plodech a snad nejméně na listech. A kolik mívá odstínů.
Některé odstíny fialové mají i upřesňující jméno po těch neznámějších rostlinách – levandulová, šeříková neboli lila, fialková. Jenže fialově kvetoucích rostlin je více. Z květin je to třeba krokus, svlačec, kostival, fiala, hledík, anebo popínavý plamének (Clematis).
Fialově však kvetou i keře, šeříky, ibišky, komule Davidova. A co teprve vistárie! Pokud nezmrzne, vytvoří přímo fialovou záplavu. Vděčná je i perovskie. Barvou i vůní připomíná levanduli, jen je asi třikrát vyšší a třikrát déle kvete.
No a jak je to s listy? Tam jde o to, jak kdo tu barvu vidí. Není červené zelí vlastně fialové? Jinak bývají fialově žíhané listy některých voděnek nebo afrických kopřiv.
Fialová se ale vyskytuje i u zeleniny. Fialová kedlubna, fialový květák, fialové fazolové lusky, které však po uvaření zezelenají, anebo i fialové hrachové lusky, ovšem se zelenými hrášky uvnitř. A velmi zajímavě fialové bývá i okrasné zelí.
Autor: Zuzana Pavelková