…ale i pod zahradou. Stále se střídají čtyři roční období, to ano, i v zimě bývá zima, ale poslední léta již ne taková, a v létě je teplo, ale možná trochu větší a delší, a přechodná období, tedy jaro a podzim, jsou najednou nespecifická, těžko odlišitelná, a k přechodům dochází rychle a často nečekaně.
Zásadnějších změn jsme si všimli snad poprvé loni, či předloni, kdy poprvé na sklonku zimy neomrzly bambusy. Snad i proto měly takovou sílu a chuť k odnožování. Pěstujeme je na několika místech zahrady přes dvacet let a dosud se varování zahradníka nenaplnila. Tehdy nás upozorňoval, že je třeba dát pozor na hojné odnožování a raději sazenice v půdě obklopit neprostupnou kolmou zábranou. Tehdy nám to přišlo jako zbytečná námaha, takže jsme to neudělali, a celých dvacet let jsme se trochu posmívali, jak nás nemístně strašil. Jenže nyní najednou je bambus všude, výhonky vyrážejí v trávníku či v záhonech i ve vzdálenosti pěti metrů. Změna klimatu bambusu očividně svědčí. Avšak nás tohle šílené bujení bambusu nikterak netěší. Chodíme, vystříháváme výhony a dumáme, co s ním.
Dalším projevem změn jsou zřejmě křídlatky, jejichž hustý porost okupuje břehy potoka pod zahradou. Tato rostlina, pocházející z mírného pásma jihovýchodní Asie, se šíří a šíří. Dusí ostatní porost, okyseluje půdu a přežívá díky oddenkům, které sahají do hloubky i přes dva metry.
Co si počít s agresory? Křídlatku lze oslabovat jednak mechanicky, tedy kosením. To však jde jen u mladých rostlin, lepší je kosení kombinovat s herbicidem. A bambusy? I zde bude nějaké mírnění třeba. Nejlépe likvidovat odnože, vykopávat je. A najednou člověku dojde, že právě z takových bambusových odnoží se dělávaly a dělávají rukojeti deštníků či holí. Ovšem po náležitém zpracování a nejspíš z jiných druhů bambusu.
Ano, i takto se projevuje klimatická změna, měnící se skladbou rostlinstva a změnou chování dosavadních, a týká se to i živočichů. Kdo kdy dříve viděl na jižní Moravě šakala? Poměrně často je k vidění také pavouk křižák pruhovaný, nebo samotářská včela drvodělka, a to už kousek od Prahy.
Autor: Josef Duben