Že někdo leze do bezu a budou tam oba dva, to opravdu není zahradnická říkanka. Ale dalo by se možná říci, že je jarní. Avšak ono dojde i na ten bez, ale až odkvete!
Do keřů je možné se na jaře pustit, ale s nůžkami, a to do těch, které již oblažily oko i srdce svými květy. Tedy právě nyní, po odkvětu. Když se nyní ostříhají, nezeslábnou tvorbou plodů či semen a příští rok budou opět pěkně kvést.
A které keře, že to jsou? Například je nyní vhodné ostříhat Forsythie (neboli zlatice, opět zdůrazníme, neplést si se zlatým deštěm, to je Laburnum), nebo odkvetlá květenství mahonií. I když zde lze zaváhat, protože modré kuličky posléze moc rádi ozobávají ptáci. Takže u mahonie spíš provést sestřih kosmetický či estetický. Takové kdoulovce je možné též po odkvětu ostříhat, ale také s ohledem na krásu keře. Zkrátka všechno, co kvete na jaře, je dobré stříhat brzo po odkvětu, do začátku léta.
Pak přijde čas i na ty výše zmíněné bezy, které kvetou později. Avšak není bez jako bez. Šeříkům ostříhat nemilosrdně a pečlivě odkvetlé laty, aby se nevysiloval. U černého bezu však, pokud se jeho květenství nesuší či se nejí jako kosmatice, rozhodně ponechat. Modré plody rádi zobají ptáci. Ale pozor, pod černým bezem neparkovat! Modré plody, natož pak modrý ptačí trus, lakům aut nesvědčí, zejména těm světlým.
Je dobré si uvědomit, že práce s nůžkami není žádná jednoduchá a bezmyšlenkovitá činnost. Stříhat keře, to znamená hodně myslet. Za prvé vždy stříhat nad očkem, zpravidla vnějším, protože většinou si člověk přeje keř košatý. A za druhé využít toho, že zjara je ještě do keřů dobře vidět, takže se dají vystřihnout či vyříznout vlky či staré kmínky.
Inu, na zahradě je pořád co dělat. Ale proto si ji přece člověk pořizuje, ne?
Autor: Josef Duben