Na to, co do kompostu patří či nepatří existují různé názory, a někdy dost protichůdné. Týká se to například vaječných skořápek, někdo říká, že tam nepatří, jiný zase že tam patří, ale rozdrcené.
Zatím mi každý, kdo skořápky do kompostu dal, potvrdil, že se nerozložily. Také jsem to zkusil, a… nerozložily se. Možná za více let, ale kompost zraje rok, dva. Takže skořápky ne. Stejně tak banánové slupky, ty se jen seschnou a v podobě takových kožovitých hnědých útvarů přečkají celou dobu zrání. Bez užitku. Někdo doporučuje vkládat banánové slupky posekané nadrobno. To jsem zatím nezkusil…
Zato mám vyzkoušené, co v kompostu vyvedou slupky z melounu, tedy z celého, pár kousků samozřejmě nevadí. Zato větší hromada buď natáhne mravence, anebo rychle zplesniví, i když je řádně posypaná zeminou. A stejný problém může způsobit větší množství odpadu z ovoce, například jablek nebo hrušek, když se dělají marmelády, pardon, ovocné pomazánky. Pecky jsou také k ničemu.
Osvědčilo se mi dávat do kompostu jen organické zbytky, jako odkrojky zeleniny, posekanou trávu, nadrcené větvičky, posekané listy. Myslím především listy ovocných stromů nebo lísky, listy a stonky květin, listů ořešáků jen málo. Do kompostu se hodí také kávová sedlina, koňské kobližky, a když je příliš vlhký, natrháme do něj papírová plata od vajec. A to vše je třeba pořádně prosypávat. Hodně pomáhá i urychlovač zrání, to mám také vyzkoušené.
Autor: Josef Duben