Ve slově hnojivo je přímo slyšet ten základ, „hnůj“, jenže ten se k rostlinám přímo dávat nedá, spálil by je, zejména ten čerstvý. Uleželý je možné zapracovat do půdy, ale raději při podzimním rytí záhonů. A pozor, pokud ho dáte moc, bude v půdě příliš dusíku a rostliny budou špatně vyzrávat. Ale hnůj se zato velmi dobře hodí jako přídavek do kompostu či jako základ pařeniště. K rostlinám se pak dostane v podobě kompostu, který se k nim může přidávat před zimou či zjara.
Ale jinak přicházejí na řadu hnojiva. Mnozí dělí hnojiva na tekutá, prášková, pevná či granulovaná, ale mnohem důležitější je dělení na organická či anorganická.
Organické hnojivo je vlastně to, které planě rostoucí rostliny získávají z biologického odpadu rozkládaného pomocí půdních mikroorganismů. Na zahradě je nutno ho dodávat, nejvhodnější jsou hnojiva přírodní, která jsou vyrobena pouze z organických látek rostlinného i živočišného původu. Obsahují důležité stopové prvky, zlepšují kvalitu a strukturu půdy a současně podporují činnost půdních mikroorganismů. Z těchto přírodních hnojiv se živiny uvolňují postupně, podle potřeby rostlin. Jejich používáním se v podstatě napodobuje koloběh živin v přírodě. Nespotřebované živiny zůstávají v půdě dobře vázané, a tak se nemohou z půdy snadno vyplavit, jsou rostlinám kdykoliv k dispozici, působí tedy dlouhodobě. I to je velkou předností organických hnojiv, není třeba tak často hnojit.
Hnojiva anorganická, tedy průmyslově vyrobená, to jsou vlastně koncentrované soli různých prvků, vápníku, draslíku, dusíku apod. Průmyslová hnojiva jsou dobře rozpustná ve vodě, někdy až moc, takže je prudké deště mohou splavit do podzemních vod dřív, než si z nich rostliny vezmou živiny. Jindy zase při jejich aplikaci hrozí přehnojení, protože se ve vodě rozpouštějí opravdu rychle, a rostliny přijmou příliš mnoho výživného roztoku. Nejhorší bývá přehnojení dusíkem, to vede k tvorbě vodnatých pletiv, která snižují odolnost rostlin. A při opravdu vysoké koncentraci hnojivého roztoku může dokonce docházet k „popáleninám“, tj. hnědnutí či zasychání rostlin. Problém s přehnojením je patrný zejména u trávníku. Pokud je koncentrace vysoká, tak v lepším případě vznikne trávník dvoubarevný, podle toho, jak je hnojivo aplikováno. Přehnojená část trávníku bude vyšší a tmavě zelená. V horším případě může dojít až k popálení a zhnědnutí. Proto se musí průmyslová hnojiva dávkovat velmi opatrně a přesně.
Autor: Zuzana Pavelková