Správně česky se jmenuje komule Davidova (Buddleia davidii) a je to atraktivní keř, který v různých barevných varietách zdobí leckterou zahradu. Barevná škála je opravdu široká, od bílé, přes modrou, světle fialovou, růžovou, červenou, až po tmavofialovou. A letos se jako novinka objevila i komule žlutá. Je to keř velmi oblíbený a jeho obliba stoupá zejména poslední dobou, kdy rapidně ubývá hmyzu a hlavně motýlů ve volné krajině, a to především kvůli průmyslovým zemědělcům, kteří stříkají insekticidy nekonečné lány řepky, a to mnohokrát během vegetace.
Hmyz a motýli tak mají šanci přežívat snad jen v obcích, popřípadě na hospodářstvích rodinných farem, o čemž je možné se přesvědčit právě na komuli. V zahradě uprostřed obce jsem na tomto keři letos napočítal čtyři druhy baboček, jednoho perleťovce, otakárka ovocného, dva druhy bělásků, o čmelácích a včelách ani nemluvě.
Ale když už hovoříme o kráse a atraktivnosti tohoto keře pro člověka i hmyz, je třeba připomenout, jak jej pěstovat. Nejdůležitější je řez. Nebát se v předjaří výhony ostříhat nízko u země, klidně kolem 30 až 50 centimetrů. Žádný strach, všechna ta krása pak vyroste zjara znovu, a bohaté květy jsou právě na těch nových výhonech.
Autor: Josef Duben