Ale s vodou je to tak jako s ledasčím jiným. Když je něčeho málo, je to špatně, a když je něčeho moc, je to ještě horší! Nějaký ideální stav, kdy zaprší občas jen v noci a přes den člověka a rostliny těší svými něžnými paprsky slunko, nikdy moc dlouho nevydrží.
Kdo si vzpomene na loňský rok, asi si vybaví, že prakticky do půlky léta se trávníky krásně zelenaly a bylo potřeba zalévat jen záhony, a ještě jen občas. Jak to bude letos? Po pořádných deštích v uplynulých týdnech by se mohlo zdát, že je zavlaženo dostatečně. Ale asi to bude jen zdání. Stačí několik dní vytrvalejšího větru, a krajina opět vyschne. Spodních vod je po teplé zimě s málo srážkami málo a pár lijáků to nezachrání. Schopnost krajiny udržet vodu u nás není moc velká. Negativně k tomu také přispělo rozorávání mezí a rušení remízků i všechny ty nerozumné meliorace v podhůří, kdy se vysušovaly louky. Jistou nadějí je, že meliorační potrubí za čas zaroste a vše se pomalu vrátí do původního stavu.
Na zahradě je také potřeba vodu zadržovat, aby neodtekla pryč bez užitku. Počítat s místy, která by měla být vlhčí, a působit i na mikroklima. Pokusit se mít zahradu jako takovou krajinu v malém. A copak vodu v zahradě udrží? Dobrá strukturní půda bohatá na humus. A to si všechno může člověk obstarat sám. Není třeba nakupovat mulčovací kůru, ostatně může to být riskantní zavlečením různých plísní. Jako mulče bránícímu odpařování je možné použít slabou vrstvičku posekané trávy. Nebo lehké posypání vlastním kompostem, také drží vodu. Je dobré naučit se s vodou hospodařit. Zachycovat do sudů či nádrží vodu dešťovou, na zalévání je to nejlepší. I když platí známé pravidlo: Jakmile jsou sudy plné, prší tak, že není třeba zalévat. A platí to i obráceně: Jak se sudy vyprázdní, nezaprší a nezaprší.
Ale pozor! Nezapomenout kontrolovat vlhčí místa zahrady! Zde se může líbit slimákům, odkud za večera vyrážejí na večeři. Pak je nutné použít známé granulky.
Autor: Josef Duben