Kompost začne člověk většinou shánět, až když se chystá něco přesadit, nebo potřebuje k něčemu něco přisypat. To pak opravdu přijde vhod vlastní kompost. Ale kde ho vzít? Přece z kompostéru. A nejvýhodnější je termokompostér. Kompost v něm dozrává rychleji a dá se průběžně doplňovat i odebírat. Pro zahradu o rozloze čtyři sta metrů postačí pětisetlitrový kompostér.
Na zahradu větší bych už doporučoval dva, ale moc dobře vím, že občas nestačí ani tři. Obnažují se kořeny u keřů rybízů, propadají se záhony, a navíc se kompost hodí ke hnojení a dosypání trávníku. A vlastně i k přesazování pokojových rostlin. Leckdy je lepší vlastní kompost, než koupený substrát, s tím si člověk často domů zavleče smutnice nebo mšice.
A kdy s kompostováním začít? Přece hned, teď hned, na jaře! V koutech jsou ještě hromádky listí. Kdoví odkud se vzaly, když jsme na podzim tak pořádně hrabali! Už je pěkně slehlé, mírně fermentované, teď ho jen přejet sekačkou, tedy pokud není líno ji vytáhnout. Ale tohle zimou přešlé listí se do kompostu hodí i neposekané. Dále do kompostu patří například popel ze dřeva, slupky z ovoce (ne citrusy ani banány) i zeleniny, kávová sedlina, hnůj hospodářských zvířat, tedy přežvýkavců, nebo hnůj koňský.
Do kompostu se tedy hodí kdeco, jen to chce dobře promísit, vrstvit a prosypávat. Moc se osvědčuje urychlovač kompostu Radivit. S jeho pomocí bude kompost, založený v termokompostéru na jaře, částečně použitelný již na podzim, tedy rozhodně ta dolní polovička, která se dá vybírat dvířky. Tedy pokud je potřeba jen malé množství. Jinak je lepší termokompostér rozebrat, lze to překvapivě snadno. No a ty vrchní neuzrálé vrstvy se pak stanou základem kompostu nového.
Autor: Josef Duben