Mravenci samozřejmě do přírody patří, a tam se jim také ani nesmí ničit hnízda, natož je dokonce hubit. Ale co si počít, když zjara začnou pochodovat škvírou okolo okna do bytu, popřípadě se rozhodnou usadit se ve skleníku? Pak nezbývá, než podniknout náležitá opatření.
V obhospodařované zahradě, na záhonech a nakonec i v tom skleníku, by mravenci neměli mít velkou šanci, protože se zde stále něco dělá, pleje se, půda se kypří, zalévá se, a mravenci chtějí „svůj klid.“ V domácnosti si ale dovedou najít příhodné místečko, a člověk se o nich dozví, až když se začnou rojit, anebo když spatří jejich průvod. Potom nezbude než použít osvědčený prostředek.
Sám jsem to zažil v podkrovní ložnici, kde opravdu mravenci nemají co dělat. Měl jsem naštěstí po ruce tzv. mravenčí bufet. Jde o malé mističky, do kterých se dává tekutá návnada, a tu si mravenci postupně odnesli do mraveniště. A asi jim chutnala, a zřejmě všem, protože už se nevrátili.
Jenže to bylo loni na jaře. A tak nevím, co bude letos. Ale bufet mám pro jistotu připravený.
Autor: Josef Duben