Višeň nebývá příliš vzrůstný strom, na hodně plodů se dá dosáhnout ze země, ale aby se člověk nemusel přetrhnout, je lepší držet korunu v přijatelné výši a prosvětlovat ji. Nižší a řidší koruna není tolik ohrožena klejotokem a dalšími možnými zdravotními problémy. A kdy prořezávat? Právě nyní, po odplození. Ovšem v tomto ročním období se nesmí řezat do starého dřeva, to jen v předjaří, tak v březnu.
Višně i třešně je dobré zmlazovat pravidelně, jinak zůstávají staré větve holé a plodonoše se objevují vysoko, na povrchu koruny. K zármutku pěstitele a k radosti špačků.
V čem zmlazovací řez spočívá? Zejména ve správném načasování. Řezat okamžitě po doplození, tj. po očesání, zasychající větévky odřezat až na staré dřevo, nové letorosty zkrátit podle potřeby o dvě třetiny, popřípadě zcela. Těsně pod střihem či řezem by mělo být očko, které směřuje ven z koruny, popřípadě větévka. Uvnitř koruny vyřezat vlky, popřípadě je zkrátit, jako náhradu za odstraněné nevhodné dřevo. Nebát se řezat, ale zase ne řezat za každou cenu. Dobré je každou chvíli poodstoupit, podívat se ze všech stran a popřemýšlet. A někdy klidně den počkat a pokračovat až nazítří. Ale pokračovat s vědomím, že prosvětlená koruna, do níž mohou sluneční paprsky pronikat až ke staršímu dřevu, lépe odolává klejotoku a monilióze.
Autor: Josef Duben