Stále si někdo stěžuje, že je zima nebo horko, sucho nebo mokro, a že se právě dnes klima strašně mění a že už to lepší nebude. Bude, ale možná, že ne hned, a také je možné, že tomu lepším klimatu může lidstvo prospět: lepším hospodařením s vodou, lepším hospodařením s půdou.
Ale už dávno pradávno, až kam záznamy kronik sahají, jsou zmiňovány velké výkyvy počasí, pohromy, vichřice, povodně, a to nemám na mysli jen onu v Bibli zmíněnou potopu. Povodně bývaly velké i v Evropě, o velkých větrech či suchách nemluvě. Před rokem 1000 byla hodně horká léta, studené zimy. A například právě před tisíci lety, v roce 1020, byla velmi tuhá zima s bouřkami a pak povodně, a k tomu ještě zemětřesení v Německu. Uvádí to Kalendář hospodářský z roku 1844, vydaný v Praze. Od nejstarších dob zde jsou z kronik shromážděna svědectví o horku suchu a neúrodě, o mrazivých zimách, i o zemětřeseních, zejména v Evropě. Léta po zmíněném roce tisícím dvacátém byla víceméně normální, ale patnáct let poté byla zase velká sucha, kdy v létě 6 měsíců nepršelo.
Takže nic nového a zvláštního se zase neděje, ale poučením budiž, že je dobré se na vrtochy počasí připravit. Mít například zahradu zapojenou, minimálně volné půdy, aby působením dešťů či větrů neerodovala a se srážkovou vodou je třeba dobře hospodařit. Jen asi se zemětřesením nebudeme muset v Čechách počítat.
Autor: Josef Duben