Celé léto bylo co kompostovat: ostříhané květy, nasekané větévky z letního řezu, ale také nejrůznější kuchyňský odpad, slupky z okurek či cuket (zucchini), kávovou sedlinu, a občas se hodilo prohodit posekanou trávou. Do kompostu jí patří jen slabé vrstvy, a letos v tom vedru jí opravdu moc nebylo. Nezbytné však je kompost prosypávat zeminou, aspoň trochou, dá se využít i zemina ze sklizených záhonků, květináčů či truhlíků. Vítaným zpestřením je také koňský hnůj. A nejlepší je používat urychlovač kompostu. Radivit zrání opravdu urychluje, a kompost je na zahradě pořád potřeba, na podzim i na jaře, ba i občas během léta, když třeba rybíz začne vystrkovat kořínky.
Na jaře založený a přes léto dobře ošetřovaný kompost může být již ve spodních vrstvách termokompostéru zralý, tudíž k použití. No a zbytek bude připravený na jaro.
Proč ale stále mluvit o kompostování? Protože to je snad jediný způsob, jak svépomocí snadno dodávat do půdy humus. A jak to dopadne, když se jen spoléhá na chemické hnojení, kompost se nedodává, ani se nepočítá s jiným organickým hnojením, to je vidět na obrovských polích obhospodařovaných průmyslovými zemědělci. Půdu bez humusu, která se stává hlušinou, odnáší voda i vítr.
Autor: Josef Duben