Letošní červen slimákům nepřál, přesto o sobě dají občas vědět. Stačí pár deštivých dnů a už lezou ze skrýší.
První dojem ze zahrady i z volné krajiny, že nedávný postrach, plzák španělský, jaksi sám od sebe vymizel, je však lichý. Ano, obecně je slimáků méně, ale v krajině jsou, ale dobře skryti, aby za příhodných podmínek vyrazili, začali se rozmnožovat a opět se pustili do zeleniny a květin a všeho zeleného. Španělský slimák se vyzná, na dlouhá období sucha je zvyklý z rodné krajiny, „pospí si“, zkrátka umí si počkat. Zrovna včera večer jsme si libovali, že díky suchu a Ferramolu se u nás letos nevyskytují, a to máme zahradu několik metrů od potoka. Jaké překvapení mě ale čekalo, když jsem šel vysypat do termokompostéru kávovou sedlinu, a uvnitř na víku se nenápadně krčil takový střední exemplář. Sotva se slimák ocitl na světle, pokusil se zmizet. Na slimáka dost rychle. Samozřejmě jsem mu v tom však zabránil.
Takže pozor, zapršelo, chce to zvýšit ostražitost a… Jak přestane liják, jdu rozhodit granule.
Autor: Josef Duben